8/21/2011

Los Angeles Trip (part I)

Myslela jsem si, že jednou budu schopná napsat plnohodnotný článek o svém pobytu v městě Andělů, ale nakonec jsem došla k závěru, že asi nikdy nebudu schopná vložit na papír svoje myšlenky tak, jak bych chtěla. Takže, nač to oddalovat, tady je první část.





Jako první bych asi napsala to, že mě LA zklamalo a nadchlo zároveň. Každý o Los Angeles říká, jak to město snů, místo, kde se sny plní a všichni jsou z něj unešení. Well, kdo tohle říká, tak asi nikdy LA nenavštívil, nebo zavítal jen do vyhlášených čtvrtí jako je Beverly Hills, West Hollywood nebo Santa Monica. Ještě únosné je Down Town LA, ale níž ve městě už je přesně vidět, jaká vrstva lidí si tam může dovolit bydlení. Samozřejmě i mezi Down Townem a Long Beach jsou hezké čtvrti, ale více méně je to vesměs jen průmyslová čtvrť s jedním černochem a číňanem vedle druhého, na každém rohu je obchůdek s lihovinami, a pokud nejedete podél hlavních ulic, tak to vypadá prakticky jako ve venezuelských telenovelách - hrozně! A právě to byl první pohled, který nás v LA přivítal, a musím přiznat, že to bylo zlehka šokující. 


Ale když přehlédnete podobné obrázky a výjevy kolem vás při cestě tramvají nebo autobusem, tak se dostanete do částí, kde to žije, kde je to udržované a upravené, kde se vám bude líbit. Lucy, která byla v LA se mnou, z města moc nadšená nebyla, nejvíce se jí líbily pláže, ale já si procházky městem užívala maximálně. Byl to úžasný pocit, procházet se po chodníku slávy, sledovat, kam až vede a pokračovat pak dál po Hollywood Bvld až na samý konec, a pak zamířit po Sunset Bvld dolů a sledovat to všechno okolo. I když k vidění toho moc nebylo a měly jsme v té době už obrovský hlad, byl to pro mě zážitek. I návštěva Musea Madame Tussand's byla pěkným zážitkem. 


To vše jsme stihly první den, a pak jsme ještě večer zamířily na Long Beach, na uklidňující procházku. Tomu pohledu na moře, příjemnému pocitu, kdy se vám nohy boří do hebkého vyhřátého písku, se hned tak něco nevyrovná. Procházet se podél břehu a brouzdat nohama ve vodě, utíkat před vlnami, které vás stejně namočí, to je prostě něco, co se musí zažít, aby člověk věděl, o čem mluvím. Long Beach možná není nejkrásnější pláž, jakou jsem kdy viděla, ale rozhodně je to místo, které si mě získalo již při prvním pohledu, a ráda jsem se tam vracela. 


Dalším místem, které pak rozhodně v LA stojí za vidění, je Venice Beach a Santa Monica. Tyto dvě pláže jsou propojené, a z jedné na druhou se dá dojít volným tempem v časovém rozmezí od 30 minut do hodiny. A to buď podél pobřeží, a nebo pak kousek dál podél cyklistické stezky, na které je rušný provoz, a která se čím blíže k Venice jste obklopuje stánky a obchůdky a vším možným. Svým způsobem je to taky zážitek, ale tohle není asi nic pro mě. Mě se nejvíce líbilo válení na Venice a to, jak jsme se praly s vlnami. Sice jsem měla písek pak naprosto všude a z plavek jsem jej vyklepávala ještě dva dny, ale stálo mi to za to a naprosto jsem si to užila. A v Santa Monice se mi pak zalíbilo molo, na kterém je i mini zábavní park, a také spousta stánků. Mola a mosty nejsou nic pro mě, nedej bože když jsou ještě nad vodou, takže jsem tam zažívala chvílemi osobní krize, ale rozhodně ten pohled za to stojí!
Akorát cesta na obě pláže je poněkud kostrbatá a dlouhá. Na Venice se dá docela dobře dostat tramvají a autobusem a pak kus pěšky, ale zabere to skoro 2 hodiny (alespoň z místa, kde jsme bydlely my, ale to není tak rozhodující. Pokud nejste ubytovaní hned u pláže, z každého místa v LA vám to bude trvat dlouho). Do Santa Monicy se pak dá dostat také dvěma tramvajemi a autobusem, ale samotná jízda autobusem trvá skoro hodinu a furt jedete rovně po Santa Monica Blvd, takže na tuhle cestu to chce obrněné nervy. Ale tam ostatně na veškeré cestování, ať už autem nebo veřejnou dopravou. V nižších částech města, směrem k Long Beach, se dá pohybovat ještě hodně dobře, ale jakmile se dostanete na jeden z hlavních bulvárů, doprava může trvat od pár minut i k hodinám. 


 A to je pro tuto část vše.
Ani nevím, jestli to vůbec bude někdo číst, ale což... příště, s trochou štěstí ještě dnes (na můj čas, právě mám 7 hodin ráno, takže possibility, že článek bude, je velká) se ozvu se zážitky z Beverly Hills, Universal Studios a Tour po West Hollywoodu a domovech celebrit. Zatím Cio.


Vaše Denie


3 comments:

  1. Achjo, já už jsem ti to řekla odpoledne, že ti závidim. Nedovedu si představit tu krásu, ale děkuju za report :)

    ReplyDelete
  2. Jsem ráda, že jsi na rovinu řekla, že tě to nadchlo i zklamalo zároveň a nejsi z toho vypleskaná jak všichni (včetně těch, co tam nikdy nebyly). Vím, že strejda, když byl v LA na dovolený, tak něco o Santa Monice říkal, ale už si nepamatuju co!:D Fotek by mohlo bejt klidně víc, viď? Sem čekala, že uvidim tvoje V'S plavky a ono nic?:D Ale těším se na part II. ♥

    ReplyDelete
  3. Moje VS plavky uvidíš určitě na některých z fotek, až je sem dodám. Jen zatím prostě není čas :D Je toho hodně :)
    A jinak samozřejmě, byla jsem z toho nadšená i zklamaná, ale tak co, každý město má svoje dobrý stránky a špatný, a hvězdy se tam stěhujou proto, že ty špatný asi jen tak nevidí, páč těžko zavítají do těch chudších čtvrtí :D Každopádně já si to tam užila a v druhé part budu psát o Beverly a spolu :)

    ReplyDelete

Princezna Fňukalka